V českém politickém prostředí je antifašismus často diskutovaným tématem, které se promítá jak do programových dokumentů stran, tak do jejich veřejných vystoupení. V posledních letech se otázka antifašismu znovu dostala do popředí kvůli nárůstu krajně pravicových nálad v Evropě i v České republice. Mnoho občanů si však klade otázku: které české politické strany se k antifašismu skutečně hlásí, a co to v praxi znamená? Tento článek podrobně rozebírá, jaké politické subjekty v Česku se otevřeně staví proti fašismu, jak se jejich postoje vyvíjely, a jak se jejich antifašistická rétorika promítá do reálné politiky.
Antifašismus v české politice: Historické kořeny a současný význam
Antifašismus má v českých zemích hluboké historické kořeny. Již během druhé světové války vznikaly odbojové skupiny, které bojovaly proti nacistické okupaci. Po válce se protifašistická rétorika stala nedílnou součástí veřejného diskurzu, zejména v souvislosti se zkušeností Protektorátu Čechy a Morava.
V současné době je antifašismus definován jako odpor proti všem formám fašismu, nacismu, xenofobie a diskriminace. V české společnosti tento postoj rezonuje zejména v souvislosti s ochranou lidských práv a svobod, a stále častěji i jako reakce na projevy extremismu nebo nenávisti vůči menšinám.
Podle průzkumu agentury STEM/MARK z roku 2022 považuje 58 % Čechů antifašismus za důležitou hodnotu, kterou by měla hájit i politická reprezentace. To ukazuje, že antifašistické postoje nejsou okrajovou záležitostí, ale mají značný společenský ohlas.
Které strany se otevřeně hlásí k antifašismu?
V českém parlamentu a na politické scéně obecně najdeme několik stran, které se ve svých programech explicitně vymezují proti fašismu nebo příbuzným ideologiím. Jejich postoje se však liší nejen mírou důrazu, ale i konkrétními kroky, které prosazují.
Nejvýrazněji se k antifašismu dlouhodobě hlásí tyto strany:
- Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) - Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) - Česká pirátská strana (Piráti) - Strana zelených (SZ) - Levice (spojenectví bývalých DSZ a další)Tyto strany mají v programech jasně zakotvené protifašistické hodnoty a aktivně se účastní veřejných akcí na podporu antifašismu, například pietních aktů k výročí osvobození nebo demonstrací proti extremismu.
Antifašismus v programech jednotlivých stran
Přístup k antifašismu se napříč stranami liší, proto je užitečné podívat se na konkrétní programové body a výstupy jednotlivých stran.
ČSSD ve svém programu pro volby 2021 uvádí: "Odmítáme všechny projevy fašismu, rasismu a xenofobie. Budeme důsledně bránit lidská práva a svobody." Sociální demokraté navazují na tradici předválečné i poválečné protifašistické politiky.
KSČM se proti fašismu vymezuje velmi ostře a pravidelně připomíná odkaz protifašistického odboje. V programu stojí: "Budeme chránit památku obětí fašismu a bojovat proti jeho návratu v jakékoli formě."
Piráti kladou důraz na ochranu menšin a svobod. V jejich programu se píše: "Jsme zásadně proti jakékoliv formě fašismu, totalitarismu a diskriminace." Piráti také aktivně vystupují proti projevům nenávisti v online prostoru.
Strana zelených zdůrazňuje rovnost a boj proti nenávisti: "Postavíme se čelem proti fašismu, rasismu a všem formám nesnášenlivosti." Zelení pořádají osvětové akce a spolupracují s neziskovými organizacemi na poli vzdělávání o hrozbách extremismu.
Levice, jako nová formace, již ve svém názvu odkazuje na levicové hodnoty včetně odporu proti fašismu. V programu mají zakotvený boj za rovnost a proti pravicovému extremismu.
Míra antifašistického aktivismu: Příklady konkrétních aktivit
Kromě programových prohlášení je důležité hodnotit i skutečné kroky, které strany podnikají v boji proti fašismu a extremismu. Některé z těchto aktivit zahrnují:
- Účast na pietních akcích a vzpomínkových dnech, např. u příležitosti výročí osvobození Osvětimi nebo konce druhé světové války. - Podpora zákonů, které zpřísňují postihy za propagaci fašismu, nacismu a nenávistných projevů. - Spolupráce s neziskovým sektorem na prevenci extremismu ve školách a mezi mládeží. - Organizace veřejných shromáždění, demonstrací a pochodů proti xenofobii a krajní pravici.Například v roce 2020 se Piráti a Zelení podíleli na organizaci akce "Ne fašismu v našich ulicích", které se zúčastnilo přes 3 000 lidí v Praze. ČSSD každoročně pořádá pietní akce k uctění památky obětí nacismu v Lidicích a Levice se intenzivně angažuje v online kampaních proti šíření dezinformací spojených s krajní pravicí.
Srovnávací tabulka: Česká politická scéna a antifašismus
Pro lepší přehled uvádíme srovnávací tabulku nejvýraznějších českých stran z hlediska jejich vztahu k antifašismu:
| Strana | Programový závazek k antifašismu | Konkrétní aktivity | Zapojení do veřejné debaty |
|---|---|---|---|
| ČSSD | Ano – explicitní | Pietní akce, legislativní návrhy | Pravidelně |
| KSČM | Ano – velmi silný | Vzpomínkové akce, vzdělávání, návrhy zákonů | Pravidelně |
| Piráti | Ano – důraz na svobody a menšiny | Demonstrace, online kampaně | Aktivně |
| Zelení | Ano – důležitý bod | Osvětové akce, spolupráce s NNO | Aktivně |
| Levice | Ano – klíčová hodnota | Online kampaně, demonstrace | Aktivně |
| ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN | Ne explicitně, spíše obecně proti extremismu | Občasná účast na akcích | Spíše reaktivně |
| SPD | Ne – kritika antifašismu jako pojmu | Kritika "antifa" a levicového extremismu | Odmítavě |
Z tabulky je patrné, že antifašismus je explicitní součástí agendy zejména levicových a progresivních stran. Středopravé strany se k tématu staví zdrženlivěji, zaměřují se spíše na obecný boj proti extremismu, zatímco SPD a některé menší pravicové subjekty antifašismus přímo kritizují nebo relativizují.
Jak se mění antifašistická politika v čase?
V posledních deseti letech lze sledovat postupný posun v tom, jak politické strany k antifašismu přistupují. Zatímco v 90. letech byla tato otázka spíše okrajovou záležitostí, s nástupem nových forem extremismu, šířením dezinformací a polarizací společnosti se antifašistická rétorika opět dostává do popředí.
Podle analýzy think-tanku Globsec z roku 2023 se v České republice zvýšil počet veřejných akcí s antifašistickým poselstvím o 32 % oproti roku 2015. Roste také počet školních projektů zaměřených na prevenci extremismu, do kterých se zapojují politici i zástupci neziskového sektoru.
Současně sílí i hlasitá kritika ze strany některých skupin, které považují antifašismus za "zástěrku" pro potlačování názorové plurality. To vede k živé celospolečenské debatě o tom, kde jsou hranice svobody projevu a jak účinně čelit nenávistným ideologiím.
Proč je postoj k antifašismu důležitý pro českého voliče?
Pro mnoho voličů je postoj strany k antifašismu klíčovým indikátorem hodnot, které daný subjekt zastává. V zemi, která si prošla zkušeností nacistické okupace i komunistické totality, je citlivost na otázky svobody, rovnosti a boje proti nenávisti nadprůměrně vysoká.
Podle výzkumu CVVM z roku 2021 považuje 64 % dotázaných za důležité, aby české politické strany aktivně vystupovaly proti fašismu a projevům nenávisti. Zároveň však 27 % respondentů vnímá některé formy antifašismu jako příliš radikální nebo politicky zneužívané.
To ukazuje, že téma je nejen aktuální, ale i polarizující a vyžaduje citlivý přístup ze strany politických reprezentací.
Shrnutí: Jaké české strany skutečně hájí antifašismus?
Z výše uvedeného vyplývá, že otevřeně se k antifašismu hlásí především levicové a progresivní strany jako ČSSD, KSČM, Piráti, Zelení a Levice. Tyto subjekty nejenže mají protifašistické hodnoty v programech, ale také aktivně vystupují proti projevům nenávisti a extremismu.
Středopravé strany (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN) volí obecnější rétoriku boje proti extremismu a radikalismu, zatímco SPD a některé další pravicové formace antifašismus jako politickou pozici odmítají či zpochybňují.
Antifašistická politika v České republice je důležitým tématem a zrcadlí hodnotové zaměření jednotlivých stran. Pro voliče je proto zásadní sledovat nejen slovní proklamace, ale i konkrétní aktivity a legislativní kroky, které politické subjekty v této oblasti podnikají.
