Všechno, co jste chtěli vědět o třídě a báli jste se na to zeptat: Alexandra Buresch - punkerka

ManažeřiCo pojem třída vlastně znamená? Probíhají dnes ještě nějaké sociální boje a kdo se jich účastní? Tyto otázky jsme položili několika lidem a organizacím kolem nás, o kterých víme, že si o třídě, třídním rozdělení společnosti a třídních bojích něco myslí a přemýšlí o nich. Na následujících stranách máte možnost seznámit se s názory lidí z různých sociálních prostředí, rozdílného věku, vzdělání a národností. Někteří odpovídali strukturovaně na jednotlivé otázky, jiní poslali jeden ucelený příspěvek. Čtěte, přemýšlejte, pokyvujte hlavou a rozčilujte se. A posílejte vaše názory týkající se společenských tříd.

 1. Jak chápete pojem společenská třída?

 2. Existují v současné společnosti třídy? Pokud ano, je jejich podoba stejná jako v minulosti?

 3. Jak v nynější době vnímáte sociální boje a kdo jsou podle vás jejich nejdůležitější hráči?

Alexandra Buresch - punkerka v současnosti žijící v Los Angeles, jak sama říká, je příkladem kulturního mixu; rodiče z Rakouska a USA, narodila se v Iránu, je filmovou režisérkou.

Jak chápete pojem společenská třída?

Když se ohlédnu až k svým dětským létům do doby, kdy jsem si začala uvědomovat své vlastní třídní ukotvení, musím říci, že třída je definována tím, kolik toho lidi mají: to pak určuje prostředí, ve kterém člověk žije, prostředí zase školu, kterou navštěvuje, jaké auto řídí… Já sama jsem tehdy nevěděla, kam se třídně zařadit. Rodiče se rozvedli. Můj otec pracoval jako diplomat, hodně cestoval a měl svého šoféra. Má matka jezdila napůl rozbitým broukem. Ve svém životě jsem cestovala mezi třídami. Právě díky mému otci, jeho nové ženě a jejich rodině jsem získala důležitý odstup: že existují lidé, kteří žijí v jiných podmínkách než já. Vše se stáčí k tomu, co člověk vlastní a co mu vlastnictví umožňuje dělat se životem.

Existují v současné společnosti třídy? Pokud ano, je jejich podoba stejná jako v minulosti?

Posledních patnáct let žiji ve Spojených státech a společnost je zde jednoznačně rozdělena na třídy. Občas se ptám, jak člověk může žít a nevědět nic o jiných životních podmínkách a způsobech, ve kterých žijí lidé ze stejného města. V Evropě, kde jsem žila předtím, jsou lidé, např. v metru i jinde, vystaveni vzájemnému „kontaktu z vnějšku“, ale ne v amerických městech, kde lidé jezdí většinou auty. Auto je miniprostorem, ve kterém se Američan nejčastěji vyskytuje a přichází tak s vnějškem do kontaktu pouze minimálně … Americká společnost, i jiné moderní společnosti, je postižena ignorancí, moderní člověk je v příšerném stresu, i když by měl být vlastně ve stresu menším díky technologiím, pořád se za něčím honí v nekonečném běhu. Odmítá vše jiné a stará se pouze o sebe. A když jsem byla já dítětem? Existovali lidé různých tříd, kteří sice přijímali situaci takovou, jaká je, ale nebyla tam taková izolace vlastního pohledu jako dnes, lidé z jiných tříd spolu více komunikovali, fungovala více mezitřídní interakce.

Jak v nynější době vnímáte sociální boje a kdo jsou podle vás jejich nejdůležitější hráči?

Nemůžu to zobecňovat, ale v USA jsou manipulující a lživá masmédia jedním z hlavních aktérů. Například v Los Angeles se v roce 1994 zdvihl masivní odpor proti verdiktu soudu v případě zbití Afroameričana policajtem. Město „hořelo“ tři či čtyři dny. Média se ani neobtěžovala přinášet zpravodajství o celé situaci, a když ano, tak strašně zkresleně, a za celých těch sedmdesát dva hodin nepokojů se člověk nedozvěděl nic než blbosti. Prohlašovali, že celá kauza je kauzou rasovou, přitom to byla mnohem víc třídní záležitost. Reportéři sloužili mnohem více k ochraně konkrétních lokalit a domů, ve zprávách se pak objevovaly „dojemné“ obrázky spořádaných Američanů, kteří stojí před hořícím městem a smutní nad tím, že další americký sen shořel a je v tahu. Skutečnost, že celé mediální pokrytí této kauzy je jednou velkou lží, mě doháněla k šílenství snad měsíce. Nejvíce mě ale překvapilo, že většina lidí, s kterýma jsem se potom bavila, jim to sežrala. Takže média jsou určitě velkým hráčem v dnešním světě.

a-kontra
texty
ročník
číslo