…nenechat se sežrat soukolím systému.

Tenhle rozhovor o technu, freeparties, revoltě a squatingu s Ivoškem Cirkus Alien (dále CA) se uskutečnil v sobotu 28. srpna 2004 v parku u statku Ladronka. Tedy na místě, kde tahle technoparta, která žije kočovným stylem života,  vznikla. Rozhovor s Ivoškem se odehrával v atmosféře, která připomínala tehdejší Ladrofesty –nechyběl fotbálek, hudba, pivo a ani spousta psů. A vzhledem k aktuální situaci nemohl celý rozhovor začít jinou otázkou…

 

Jak se díváš na letošní ročník Czechtekku. Média psala jen o policejní razii a o ničem jiném. Bude podle Vás mít to letošní zakončení Czetekku dopad na budoucí podobu freeparties v ČR?

Já jsem rád, že tenhle ročník byl po x pokusech skutečně ilegální a odehrál se na dobře vybraným místě. Bylo to místo státu, což je vzhledem k situaci v Čechách, kde funguje systém amerického kapitalismu, kdy to, co je soukromé, je absolutně nedotknutelné, dobře.  Jak ten festival proběhl, se mi líbilo hodně i z toho důvodu, že se tam sjela hromada lidí, kteří tam ještě nikdy nebyli. Ten festival byl bezproblémovej.  A teď k tomu, jak to končilo. Venku to většinou nechávají dojet, na takovýhle zákrok se vykašlou, protože vědí, že to stojí zbytečný prachy. Vědí, že ty lidi odjedou a jakž takž po sobě uklidí. Ten úklid samozřejmě není dokonalej, protože ty lidi se bojí, že budou perzekuovaný právě za úklid a budou honění za to, že jsou organizátoři. Stejně jako tady letos. Celej ten zásah i ten přístup je zvláštní.  A to přístup nejen těch státních orgánů, ale i od těch lidí, co to techno v Čechách dělají. Všude venku, především v Anglii, kde to začínalo, tak to není scéna lidí, kteří v podstatě bydlej v bytech a jednou za čas udělají mejdan. Ale je to scéna lidí, kteří bydlej v náklaďácích, žijí tím způsobem života: opravdu dělat kulturu, dělat propagandu a nejen nějaký technofestival čas od času. Jsou to lidi od divadelníků po technaře až po vize mikroekonomiky. Vycházelo to z x plánů a diskuzí, na kterých se dohodlo, že se budou na těhlech festivalech sjíždět. Ty festivaly nebudou jenom o hudbě, technu, ale budou vypovídat o celkový podobě týhle subkultury. Budou srazem nejen umělců, ale i lidí žijících tímhle způsobem života. V Čechách to má úplně jinej vývin po těch dejme tomu už 20ti letech, kdy se z toho stala vesměs jen technokultura lidí, kteří žijí naprosto standardním způsobem života, normální zaměstnání pro firmy, korporace, absolutní podpora systému a jednou za čas jde o to vyřádit se. Takže český techno je apolitický a nemá jako takový rádo ilegální záležitosti jako tahleta. A to je i trochu přístup lidí, kteří na tyhle akce jezdí.  A proto se i trochu divím přístupu státních orgánů, protože mnohdy v cizině lidi zůstávají delší dobu. Jde jim i o to nějakým způsobem tam to místo osquatovat, založit vesnici. A tam potom začíná nátlak státních orgánů se snahou ty lidi vyhodit. Ale pokud je to mejdan toho typu, kdy se ví, že ty lidi odjedou, tak mi to připadá zcestný. A jakej vliv to bude mít? Doufám, že se budou ty lidí z tohodle hnutí radikalizovat.  Část lidí i stárne, takže doufám, že začnou víc přemýšlet. Že techno není jen muzika a vyřídit, ale že když ty fízlové po nich jdou, začnou přemýšlet a začnou být aktivnější i v jiných sférách. Od Grosse to zakončení bylo klasické PR nově sestavované lobbystické vlády…

Má z tvýho pohledu česká technoscéna nějakou subverzivní povahu nebo, jak jsi již zmínil, spíš nemá? Mě napadlo, jestli tenhle zásah není v souladu s nově nastolenou represivní technikou, kdy jsou veškeré akce, které mají subverzivní potenciál, separovány od veřejnosti. Nebudou mít lidi strach zúčastnit se dalšího ročníku Czechtekku a tak vlastně ztratí možnost dostat se k něčemu dál?

Já nevím, nejsem žádnej prognostik. Já si myslím, že lidi, co chtěj, přijedou a možná že to přitáhne i nový lidi. Je to divná opozice, ale je to opozice. Je to revolta. Nikdo ti nestrká do hlavy, buď komunista, buď anarchista, buď feministka…Je to revolta novýho tisíciletí, která nic nepřikazuje, ale ty lidi to tam cítí. Je to spíš názorově chaotický, než názorově uzavřený ale ty lidi to cítí. A nejezdí tam jen mladý lidi, ale i starší. Přijeli se jen podívat, zaplatit pivo a tím podpořit tu scénu jako takovou. Je to v tom, ale nemůžu říct, že příští rok bude expanze nebo přijede míň lidí. Moje přání je, aby jich přijelo víc ale nejen těch, co se přijedou vyřádit a udělat bordel, ale i těch který budou mít zájem se nějakým způsobem podílet na běhu týhle subkultury.

A dá se ta zmíněná revolta nějak blíž definovat? Nebo jde jen o nějakou obecnou vzpouru proti stávajícímu bezohlednýmu systému?

Já můžu mluvit za tu naši partičku Cirkus Alien, kdy mi cejtíme jasnou a nějakým způsobem i ideologicky vyčleněnou revoltu a snažíme se podporovat i další akce. V týhle subkultuře je ale i spousta partiček, který jsou trochu mimo. Nedávno se měl dělat antifa benefit a ty lidi řekli, že to dělat nebudou, protože nejsou politický, což je dost divný. Můžu říct za nás, že my to máme jasně a ta naše revolta je vyhraněná. Pak je i spousta těch, co se jim nelíbí systém,  nejsou spokojený, proto takhle někam jedou, jedou se tam samozřejmě i pobavit. Zároveň vědí, že to je ilegální, že trochu pruděj, něco narušujou. Už tím jsou spokojený a něco jim to dává. Byl bych šťastný, kdyby ty lidi nějakým způsobem byli názorově vyhranění. Jsou nasraný a to fakt jsou, tak mě mrzí, že na nějakou demošku jich příjde stovka. Což je otázka myslím celoevropská.

A máte nějaké zprávy, jak policie letošní Czechtekk vyšetřuje, jestli to je v pohodě nebo policie nějak hodně prudí?

Tak sbíráme informace. Co vím je, že člověk, co byl zadrženej, pokud něco ví, tak určitě nic neposlal policajtům dál. Já bych řekl, že policajti byli v tý věci dřív trochu víc aktivní než teď. Teď se snaží někam se dopídit skrz lidi, co uklízeli, což jsou úplně na slepý stopě. Dá se to kriminalizovat zákonem, ale dá se kriminalizovat jedinec, jako to udělali v Anglii. V Anglii to podchytili úplně jinak, tam zákon vznikl tak, že ty lidi skutečně bydleli a žili určitým způsobem života. A šlo i o represi hudby. Tady by to museli udělat zákonem podobným ve Francii. Tam nemohli zakázat něco, kde se lidi schází a radujou se. Šlo by to proti jejím zákonům, kde maj, že máš být revoltní. Tam na to šli např. přes bary, který neodvádí daně. To byl dost mediální tahoun a taky se zaměřili na drogy. Takže v Čechách by si museli najít nějakou cestičku jak to zakázat. Ale jako jedinec se nedá kriminalizovat, protože těch organizátorů je tam spousty, protože i ty lidi, co tam přijedou to organizujou. Tam je hezký to, že a to zůstalo i v  český kultuře, že si to ty lidi organizujou sami pro sebe. Takže oni se nemůžou dopátrat a mnohdy jsou to lidi vzájemně čestný, a v to doufám, že by se navzájem nepráskali. Myslím, že ty lidi jsou schopný to tajemství scény uchovat.

Po Czechtekku se objevila řada názorů, že by se všechny problémy mohly vyřešit legalizací akce na předem ohlášeném místě. Ale byla by to pořád ta samá freeparty?

Tenhle Czechtekk byl právě po třech letech poprvé ilegální. Tahle scéna znamená, já jsem svobodnej, neuznávám vlastnictví země, protože tahle země patří všem jako voda a vzduch. To je jedna z prvních myšlenek: já jsem kočovník, žiju tak, jak žiju a pokad tady někdo na tý půdě něco nepěstuje a nebydlí už přede mnou, tak ta půda je moje k využití. Tady v Čechách už se zkoušelo vyjednávat, zkoušely se pronájmy, dávaly se nějaký peníze majiteli, aby neřekl vůbec policii, zasáhněte. V Anglii se to dělalo taky, v Čechách se to takhle může dělat dál. Nejsem úplně proti tomu, aby se v rámci poklidu takhle velkýho festivalu, který má dlouhou historii, pozemek půjčoval. Ale víme o tom, že policie byla pak velmi nepříjemná na vlastníka a dělala na něj nátlak. Je možný to takhle dělat, ale pro mě to řešení není. Pro mě je řešení dokázat, my jsme tady, my využíváme půdu, dokážeme po sobě jakž takž uklidit, vyřádíme se a pojedeme pryč. Jsme kočovníci. Mně se ta prvotní myšlenka neptat se nikoho na nic, pobavím se a pojedu pryč, líbí mnohem víc, než si něco od někoho půjčovat. Pokud někdo bude tolik aktivní, aby si půjčoval pozemek, já proti tomu úplně nebudu. Těch cest je víc, ale pokud se člověk dostává do řeči s legálností, tak tyhle aktivity ztrácí kouzlo jako takový a najednou to začíná nabírat jiný obrátky. Já jsem se zeptal a ty kola systému se roztáčí a je jima sežranej. A to je právě hezký, že ty lidi, co jezděj na takovýhle akce, se nechtějí nechat sežranej těma kolama,  nechtějí se nechat sežrat ani ideologiema a frázema. Líbí se jim volnost. A proto to ty lidi dělaj. Když se začneš dohadovat, musíš vyjednávat hasiče, dodržovat hygienický normy a my ty zkušenosti máme. Mnohdy jsou to důležitý věci, ale mnohdy to lidi znají a mají zařízení na řešení spousty problémů i bez toho. Osobně se mi to nelíbí, nechci vyjednávat s hasičema atd.. To tě prostě semele a najednou zjistíš, že jsi stejnej jako kdokoliv jinej, kdo připravuje koncert nebo velkej mejdan. Není to krása freefestivalu, který by měl zahrnovat celou subkulturu jako takovou.

Já se vrátím k rozhovoru z 95. roku pro časopis Autonomie, kde je řada věcí, který vybízí k zhodnocení. Dr. Gryx, který ten rozhovor poskytl, hovořil o Low Society Network. Jak ta myšlenka dopadla?

Já už si to nepamatuju, co tam přesně bylo. Ale kočovnictví v nás žije dál. Samozřejmě je tu určitý vývoj. Chlapík, co měl vize největší, tak má založenou rodinu a nekočujeJ CA začal na 4 lidech, proběhlo náma a už s námi není x lidí. Standardní jádro, byli vždycky 4 lidi. Začali jsme v 94. roce,  další velkej přírustek byl v 96. roce. Od tý doby jádro party drží a k tomu se přidávaj a odcházej různý lidi. Ty lidi nadále kočujou, nadále žijou pohromadě v komuně, v docela těsný komuně, kde je společná lednička, společný bydlení. Koupili jsme dům, ne že bysme byli líný kočovat, ale když člověk chce kočovat a ještě squatovat, tak je to docela složitý. Proto jsme si základnu pro kočování koupili, když tady není možný nějak zákoně nebo i naší leností si ten pozemek osquatovat. Z tohodle místa vyrážíme dál na různý mise a ten duch kočovnictví a společenství a týhle kultury se z nás po ňákých 10ti letech, co to děláme, nevytratil. Chceme to dělat dál,  je to taková emoce, revolta a zábava.

Jak řešíte peníze? Ať chcete, nebo nechcete, peníze k životu potřebujete.

Teď jsme měli nějaký problémy, neměli jsme prachy vůbec žádný, taky podle toho vypadal náš poslední mejdan, který jsme dělali, což bylo zrovna na Czechtekku. Ale jinak se to dělá tak, že se vydá deska, což zrovna dělá jeden chlapík z nás a on to nahází zpátky do aparátu, když někdo opravuje káru a vydělá peníze, tak to zase dá do společnýho. Naše společenství je takovej hodně prapodivnej, nevyrovnanej komunismusJ. Třeba i ten náš kamarád, který odešel a není s námi už v tak těsnym intenzivním kontaktu jako dřív, tak nám dává nějaký prachy na barák, na to, aby skupina fungovala. Já když nějaký prachy vydělám, tisknu trička, tak je taky samozřejmě dávám do baráku. Nejvíc to živíme tímhle způsobem a z muziky. Ještě musím dodat, že to je nezdaněný zisk. Není to legální byznys a nechceme to ani dělat legálně. To se mi libí, že to živíme z něčeho, co nenapájí stát. Snažíme se být naprosto separátní od státu.

Mělo na CA nějaký vliv, že skončila Ladronka? Jak se na to díváte zrovna u příležitosti připomenutí tehdejšího Ladrofestu?

Vliv to mělo, ale jestli pozitivní nebo negativní zrovna nevím. Nakoplo to lidi svým způsobem do prdele. Samozřejmě Ladronkáři byla jedna skupina a CA byli vnější skupina, která čítala 4 lidi žijících na Ladronce, což je z počtu 11 lidí docela dost. Lidi začali být bezprizorní a neměli se kam vrátit, byli odkázaný na svý náklaďáky. A to nejzajímavější bylo, že i ty ostatní travellerský skupiny znali a mají vyběhaný cestičky, mají vybudovaný základny třeba jako máme my ten dům teď, francouzi i ty angličani mají vesnice, který CA v podstatě v tý době neznal. CA byl odkázanej na to, aby žil v náklaďáku, žil opravdu travellersky, opravdu jsme byli kočovníci. V podstatě všechno, co jsme měli, bylo v těch autech a museli jsme se spolehnout jenom na to, co jsme schopný v těch autech udělat. Takže to mělo velký vliv, protože jsme se naučili spoustu věcí, naučili se přežít v takových podmínkách, v rozbitejch autech starejch českejch, na který nejsou náhradní díly. Není to žádný hrdinství. Ale opravdu jsme se naučili žít z nuly a během toho dokázali něco udělat z CA, na což jsem docela pyšnej.  Když se řekne CA, zná to hodně lidí, v kočovnictví je to pojem. CA je známý jako lidi, co drží pohromadě. Na vývoj mělo vliv to, že lidi byli mnohdy nasraný, že by potřebovali zastavit, něco udělat, že Ladronka už není, že se není kam vrátit.  Tak mnohdy byly krizovky. Tak si myslím, že bylo dobře, no dobře, je to špatně, že není Ladronka, dobře pro tu partu, že začala být víc pospolu a začala nějak fungovat. Když byla Ladronka, tak nebyl žádnej problém někam vyjet, měli jsme se kam vrátit. Najednou nebylo místo, kam se vrátit, proto to bylo dobrý. Kdybychom se měli začít bavit, proč není Ladronka, tak bych si mohl začít rvát vlasy třeba i.

Vaše snahy týkající se Ladronky už nejpíš skončili, když se podívám, v jakém stavu je rekonstrukce v současnosti.

Já jsem začal na Ladronce bydlet asi dva roky po obsazení, i když jsem celou tu partu znal už dřív. Na Ladronce jsem byl asi 5 let a sere mě, že za těch 5 let, co jsem tam já byl i za 7 let celý Ladronky, tak kromě Zenklovky, Milady a punkový party na Praseti, nevzniknul žádnej jinej squat. Je to divný vzhledem k tomu, kolik lidí sem chodilo na koncerty, kolik se jich hlásí k  hnutí, tak na to, jaká je tady situace, spousta volnejch baráků, spousta lidí v podstatě co nadávají na bytovou politiku, tak že za těch 7 let nebyl nikdo schopnej vybudovat Ladronce konkurenci. Ladronka v podstatě trošku umřela na vavřínech, neměla s kým zápasit. Spíš než to vyklizení jako takový, tak mě štve, že ty lidi vypadli z toho baráku a jako co? Co je tady dalšího v  Praze, v Čechách? Je tu hromada lidí, co o tom zpívají písničky, jsou schopný o tom debatovat v hospodě, ale ta aktivita je konečná. To mě na tom sere nejvíc. Že člověk se snažil, uklízel bordel, prodával na baru bez jakýhokoliv profitu pro sebe, že po těch 7 letech po něm nic nezůstalo.

Já osobně si myslím i přes všechny svý výhrady, že Ladronka za sebou zanechala hodně, svým způsobem celou filozofii, která se Vám může zdát málo, ale pro řadu lidí je to hodně.

No mě hlavně sere, že jsme se tomu nevěnovali tak, samozřejmě po bitvě je každej generál,  abychom ten barák dotáhli do legalizace. Třeba Německo je takový, že to tam lidi nechtějí legalizovat, chtějí to držet v ilegalitě. Já když si teď na to vzpomínám, tak jedním z mých snů bylo udělat precedens pro to, aby se lidi nebáli a dělali něco dál. Zlegalizovat barák, i když by to potom šlo do hajzlu, protože by to bylo stejný jako když jsem mluvil o tom freetekku. Když to maj zlegalizovaný, tak po tobě jdou z jiných důvodů, máš tam bar, máš tam napsaný nějaký jména, je to všechno veselejší. Ale pokud by to bylo zlegalizovaný, tak by mladý lidi, teda mladý lidi, já jsem taky mladej, spíš nově navazují lidi by nemuseli mít takovej strach: jee, oni mě zatknou za zneužívání cizí věci, což se v Čechách ještě nepoužilo za squating a myslím, že se to ani nepoužije. Možná když by věděli, kam to ty chlapi dotáhli, jak se zkomercionalizovali, oni si říkají za vstup tolik a tolik a jaký to jsou kreténi, tak by je to možná dovedlo k tomu, že by se dokopali založit něco lepšího.  Tak by je to k něčemu táhlo. Mě mrzí, že jsme to nedotáhli do konce,  nezlegalizovali tenhleten barák a že nevzniklo nic novýho od tý doby.

A co pokus obsadit Šaránku, která je jenom kousek odtud? Možná že i Šafránka byla obsazena částečně v návaznosti na Ladronku.

Cirkus tady v tý době nebyl. Já jsem to sledoval po internetu, ale po tom, co jsem slyšel od lidí, co tu byli, tak mi to připadalo jako skončily prázdniny, skončil squat. Teď po nějakých zkušenostech, co mám, tak vím, že když chci něco dělat, tak to dělám opravdu. Možná že žvaním nesmysly, protože jsem u toho nebyl, ale tohle vypadalo, že to hlídali nějaký dva strejdové, tak ten barák se dá. Když něco chci, tak musím být připravený, že ztratím práci, že tam budu zavřený měsíc, že nevyjdu vůbec ven, než odejde ta největší represe. Jsem rád, že se o to vůbec někdo pokusil, ale nelíbí se mi, jak to dopadlo.

A teď položím takovou trochu stereotypní otázku, která se váže k technokultuře – co drogy?

Mě štve, že se často proklamuje, že v týhle kultuře drogy nejsou. Ony tam jsou. Samozřejmě že nejsou v celý kočovnický kultuře, protože ta zahrnuje divadelníky, hippisáky a technaře, takže když se ti lidi setkaj, tak si samozřejmě mají co říct. Ale v technokultuře drogy jsou a nelíbí se mi takový ty pokusy drogy schovávat. Jsou to ale party drogy, kdy ty lidi mnohdy vědí, jak je užívat a jak je užívaj. Takže schovávat drogy v technokultuře je blbost. Nejde jen o marihuanu. Ale jsou tam i lidi, kteří na party přijedou a baví se bez drog, jiní se přijedou podívat, protože je zajímají animace, jiní se vožerou a usnou jako běžnej českej člověk, co chodí do hospody. Není to jenom o těch drogách, ale jsou součástí tohodle životního stylu.

A pozitivní nebo negativní součástí?

Pokavaď zbytek majoritní společnosti bere drogy jako negativní, tak samozřejmě negativní. Pokad bych bral něco jako LSD, který aspoň částečně rozvíjí, tak je to dobrý. Ale samozřejmě z mýho pohledu mají drogy i ničívej dopad. Je to půl na půl. Jsou lidi schopný to ovládat a neovládat. Jsou lidi, kteří bejvali aktivní, a teď jsou na tom hodně blbě. Jsou ale i lidi, kteří jsou stále aktivní. Droga je ošemetná věc, záleží na jedinci, na sociálním zázemí, na kmenovým zázemí, zda mu pomůže.

Děkuju za rozhovor.

 
Ptala se Linda Sokačová.

 

 

 

a-kontra
ročník
číslo