Svoboda se nedostává, svoboda se vytváří
Posledních dvacet let nám nabízelo různé podoby svobody. Zpočátku se říkalo, že svoboda je vyjít na náměstí, vyjádřit svůj názor a sdílet takto vytvořený veřejný prostor s druhými. Z náměstí se ale brzo šlo domů, do čtyř stěn a k zářícím obrazovkám. Říkalo se nám, že svoboda je číst si knížky, které dřív nesměly vycházet nebo dívat se na filmy, které se dřív nesměly vysílat. Ale také, že svoboda je vybrat si z různých značek zboží. Nakonec jsme skončili u obrazovek, které jsou na rozdíl od těch předchozích už interaktivní. Svobodně klikáme, píšeme, zaškrtáváme.
a-kontra
texty
ročník
Třída není „čistým andělem“ uprostřed kapitalismu.
Snad všichni sociologové se shodují na tom, že společnosti jsou nerovně uspořádány. V tomto bodě ovšem shoda končí. Ti, kdo tuto nerovnost považují za oprávněnou, užívají zpravidla termínu „sociální vrstvy“. Naopak ti, kdo se domnívají, že existující nerovnosti jsou nespravedlivé a že výhody jedněch jsou vykoupeny znevýhodněním druhých, hovoří o třídách. Zcela zásadní je právě otázka, zda a nakolik je pozice těch nahoře se všemi výhodami a privilegii umožněna větším či menším strádáním těch dole.
Nejsem politickej komentátor, přesto společenskou třídu chápu jako definici širší populační vrstvy, která žije v podobných sociálních podmínkách, řeší podobné problémy a hlavně sehrává ve společnosti podobnou roli. Mám za to, že v různých koutech světa to je s třídním rozdělením velice rozlišné. Určitě existují místa, kde se bude sociální uspořádání blížit klasickému Marxovu popisu společnosti – tedy spodina, střední vrstva a hrstka mocnejch, co drží pomocí toho středu ten spodek pod krkem a ždímá všechny. 
Posledních patnáct let žiji ve Spojených státech a společnost je zde jednoznačně rozdělena na třídy. Občas se ptám, jak člověk může žít a nevědět nic o jiných životních podmínkách a způsobech, ve kterých žijí lidé ze stejného města. V Evropě, kde jsem žila předtím, jsou lidé, např. v metru i jinde, vystaveni vzájemnému „kontaktu z vnějšku“, ale ne v amerických městech, kde lidé jezdí většinou auty. Auto je miniprostorem, ve kterém se Američan nejčastěji vyskytuje a přichází tak s vnějškem do kontaktu pouze minimálně …
Slova „třída“ a „třídní boj“ mají v převládajícím politickém slovníku asi podobný význam jako výzva k lidojedství. Vidění sociálních rozdílů mezi lidmi má zůstat tabu. Jenže to, co se jednotlivé společnosti snaží tabuizovat, je zpravidla právě tím, co o nich nejvíc vypovídá. To platí i o třídách – jen je potřeba na chvíli zapomenout na to, co se psalo za minulého režimu v Rudém právu a co se nyní píše v MF Dnes.
A-kontra
K tématu výchovy a vzdělávání Vám přinášíme rozhovor s Bohdanou Rytířovou. Její příběh není všední a zajisté je i trochu dobrodružný – aktivistka anarchistického hnutí, matka dvojčat a poslední tři roky žena v domácnosti v asijské Malajsii. Povídaly jsme si o lékařské péči, výchově, genderových stereotypech a došlo i na palbu do vlastních řad.