Vážení čtenáři, vážené čtenářky,
pokud jste si už zvykli na to, že se v našem časopise snažíme dávat přednost spíše kratším článkům a tématicky zaměřeným číslům, asi Vás toto vydání A-kontra překvapí. K plánovanému tématu hip-hop jako subkultura odporu jsme totiž nakonec připravili jen jeden článek a namísto toho jsme se zaměřili na rozsáhlejší materiály. Přesto doufáme, že vás toto číslo našeho časopisu nezklame a že vás třeba i obohatí.
Omezený rozsah článku je totiž velkým přítelem čtenáře, ale zároveň velkým nepřítelem autora. A to nejen z pohodlnosti. Určitý typ sdělení jednoduše nejde na ploše jedné dvou stránek vyjádřit, rozvinout či vyargumentovat. Tam, kde je třeba uvést čtenáře do souvislostí, vysvětlit novou myšlenku, přiblížit něčí životní příběh nebo situaci ve vzdálené oblasti, může být krátký rozsah přímo vražedný pro pochopení. A proto, ač víme, že delší články jsou čtenářsky náročnější, rozhodli jsme se protentokrát apelovat na vaši čtenářskou trpělivost a nabídnout vám několik delších textů.
Na prvním místě je to článek o hip-hopu, který bude snad dobrou odpovědí pro všechny, kdo mají sklon pokládat tuto subkulturu za zcela apolitickou – a zároveň pro ty, kdo se domnívají, že subkultury nemají s anarchismem nic společného a patří jen do sféry „trávení volného času“. Z jiného kulturního soudku je rozhovor s americkou punkovou kapelou Anti-flag, která se ve své tvorbě věnuje politickým otázkám.
Další materiál se věnuje tématu, které bylo před deseti lety propíráno v různých aktivistických médiích, vyjádřil se k němu tehdy i Václav Havel, posléze ale vyprchalo do ztracena. Jedná se o situaci nigerijského lidu pod útlakem vlády ve službách ropné společnosti Shell. Boj proti tomuto útlaku neskončil smrtí spisovatele Ken Saro-Wiwy, tento boj pokračuje a přispět k němu můžete i vy. Načerpání informací může být dobrým prvním krokem.
K patnáctému výročí založení našeho časopisu jsme se rozhodli připravit rozhovor s jeho dlouholetým odpovědným redaktorem a spiritus agens Jakubem Polákem. Ať už si o jeho aktivitách a názorech myslí kdo chce co chce (neshoda v hodnocení ostatně k výrazným osobám a činům patří), nelze mu upřít nejen velké zásluhy o časopis a anarchistické hnutí jako celek, ale i stálost – anarchismus pro něj zkrátka rozhodně nebyl a není jen mládežnickou módou. V tom i v mnoha vyjádřených názorech nám může být velkou inspirací.
Jinou, ale v tomto podobnou cestou šel náš autor z Austrálie a veterán alternativních aktivit u nás i u protinožců Jan Černega. Jeho vzpomínky na čundry i na kriminál minulého režimu jsou rovněž zajímavým příspěvkem o tom, že si člověk své názory může uchovat a na své aktivity hrdě vzpomínat, ne se za ně stydět jako za „hříchy mládí“.
Jiným rozsáhlým textem je přepracovaná přednáška našeho redaktora o tom, co dnes znamená být anarchist(k)ou. Jejím smyslem nebylo napsat kdovíkolikátou kuchařku na založení revoluční organizace či na jinou „politicky korektní“ aktivitu. Měla spíše zmapovat politicko-filozofické přístupy plynoucí ze základních anarchistických myšlenek a zároveň důležité pro naše přemýšlení dnes. Zda se to autorovi podařilo, posuďte sami.
Avšak nejen teorií a historií živ jest člověk. Z aktuálnějších témat zveřejňujeme informace o dvou prvomájových shromážděních, z nichž to pražské bylo zároveň protidemonstrací k akci neonacistů. A vaší pozornosti by rovněž neměl uniknout článek o praktikách Ochranného svazu autorského, právě tak jako text k výročí havárie v Černobylu, recenze na aktuální knihy a mnoho jiného.
Rozhodli jsme se pozměnit již poněkud okoukaný obsah zadní strany časopisu (sic!). I když se neztotožňujeme s reformní politikou „mírného pokroku v mezích zákona“ organizace Svoboda zvířat, podporujeme jejich novou kampaň proti testování kosmetických výrobků na zvířatech a otiskujeme plakát na zadní straně časopisu. Důvod je velice prostý. Zvířata v blízké době sama pěst odporu proti jatkám vivisektorského průmyslu nezvednou, proto mají naši podporu všichni, kdo se pokouší rozvířit kalné vody apatie a ignorace ve vztahu k trpícím zvířatům.
Na podzim na viděnou u dalšího čísla A-kontra!
Vaše redakce
pokud jste si už zvykli na to, že se v našem časopise snažíme dávat přednost spíše kratším článkům a tématicky zaměřeným číslům, asi Vás toto vydání A-kontra překvapí. K plánovanému tématu hip-hop jako subkultura odporu jsme totiž nakonec připravili jen jeden článek a namísto toho jsme se zaměřili na rozsáhlejší materiály. Přesto doufáme, že vás toto číslo našeho časopisu nezklame a že vás třeba i obohatí.
Omezený rozsah článku je totiž velkým přítelem čtenáře, ale zároveň velkým nepřítelem autora. A to nejen z pohodlnosti. Určitý typ sdělení jednoduše nejde na ploše jedné dvou stránek vyjádřit, rozvinout či vyargumentovat. Tam, kde je třeba uvést čtenáře do souvislostí, vysvětlit novou myšlenku, přiblížit něčí životní příběh nebo situaci ve vzdálené oblasti, může být krátký rozsah přímo vražedný pro pochopení. A proto, ač víme, že delší články jsou čtenářsky náročnější, rozhodli jsme se protentokrát apelovat na vaši čtenářskou trpělivost a nabídnout vám několik delších textů.
Na prvním místě je to článek o hip-hopu, který bude snad dobrou odpovědí pro všechny, kdo mají sklon pokládat tuto subkulturu za zcela apolitickou – a zároveň pro ty, kdo se domnívají, že subkultury nemají s anarchismem nic společného a patří jen do sféry „trávení volného času“. Z jiného kulturního soudku je rozhovor s americkou punkovou kapelou Anti-flag, která se ve své tvorbě věnuje politickým otázkám.
Další materiál se věnuje tématu, které bylo před deseti lety propíráno v různých aktivistických médiích, vyjádřil se k němu tehdy i Václav Havel, posléze ale vyprchalo do ztracena. Jedná se o situaci nigerijského lidu pod útlakem vlády ve službách ropné společnosti Shell. Boj proti tomuto útlaku neskončil smrtí spisovatele Ken Saro-Wiwy, tento boj pokračuje a přispět k němu můžete i vy. Načerpání informací může být dobrým prvním krokem.
K patnáctému výročí založení našeho časopisu jsme se rozhodli připravit rozhovor s jeho dlouholetým odpovědným redaktorem a spiritus agens Jakubem Polákem. Ať už si o jeho aktivitách a názorech myslí kdo chce co chce (neshoda v hodnocení ostatně k výrazným osobám a činům patří), nelze mu upřít nejen velké zásluhy o časopis a anarchistické hnutí jako celek, ale i stálost – anarchismus pro něj zkrátka rozhodně nebyl a není jen mládežnickou módou. V tom i v mnoha vyjádřených názorech nám může být velkou inspirací.
Jinou, ale v tomto podobnou cestou šel náš autor z Austrálie a veterán alternativních aktivit u nás i u protinožců Jan Černega. Jeho vzpomínky na čundry i na kriminál minulého režimu jsou rovněž zajímavým příspěvkem o tom, že si člověk své názory může uchovat a na své aktivity hrdě vzpomínat, ne se za ně stydět jako za „hříchy mládí“.
Jiným rozsáhlým textem je přepracovaná přednáška našeho redaktora o tom, co dnes znamená být anarchist(k)ou. Jejím smyslem nebylo napsat kdovíkolikátou kuchařku na založení revoluční organizace či na jinou „politicky korektní“ aktivitu. Měla spíše zmapovat politicko-filozofické přístupy plynoucí ze základních anarchistických myšlenek a zároveň důležité pro naše přemýšlení dnes. Zda se to autorovi podařilo, posuďte sami.
Avšak nejen teorií a historií živ jest člověk. Z aktuálnějších témat zveřejňujeme informace o dvou prvomájových shromážděních, z nichž to pražské bylo zároveň protidemonstrací k akci neonacistů. A vaší pozornosti by rovněž neměl uniknout článek o praktikách Ochranného svazu autorského, právě tak jako text k výročí havárie v Černobylu, recenze na aktuální knihy a mnoho jiného.
Rozhodli jsme se pozměnit již poněkud okoukaný obsah zadní strany časopisu (sic!). I když se neztotožňujeme s reformní politikou „mírného pokroku v mezích zákona“ organizace Svoboda zvířat, podporujeme jejich novou kampaň proti testování kosmetických výrobků na zvířatech a otiskujeme plakát na zadní straně časopisu. Důvod je velice prostý. Zvířata v blízké době sama pěst odporu proti jatkám vivisektorského průmyslu nezvednou, proto mají naši podporu všichni, kdo se pokouší rozvířit kalné vody apatie a ignorace ve vztahu k trpícím zvířatům.
Na podzim na viděnou u dalšího čísla A-kontra!
Vaše redakce
a-kontra
ročník
číslo