A-kontra...

...je anarchistický časopis vycházející od roku 1991 (s přestávkami v letech 1996-1998). Vystřídal periodicitu čtrnáctideníku a měsíčníku, současně vychází jako čtvrtletník. Jedná se o jediný anarchistický časopis v bývalém Československu, který je šířen oficiální sítí novinových stánků. Nejde ale o jediný anarchistický časopis. Vycházejí i různé další, především anarchofeministické, anarchokomunistické, radikálně antifašistické a anarchopunkové časopisy a fanziny, které se snažíme v mezích svých možností podpořit. Kolektiv A-kontra není svázán s žádnou konkrétní skupinou nebo organizací a snaží se být co nejotevřenější. V minulosti aktivně podpořil např. protesty proti zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000 a proti summitu NATO v roce 2002 v Praze.

V A-kontra se snažíme přibližovat názory různých proudů anarchismu, od anarchokomunismu a anarchosyndikalismu, přes anarchistický socialismus, „anarchismus bez přívlastků“, anarchoindividualismus, zelený anarchismus a anachofeminismus. Zároveň jsme otevření diskuzi s dalšími příbuznými proudy a názory. Autorské články se věnují zejména novinkám z domova, antifašismu, kultuře a zvoleným hlavním tématům jednotlivých čísel. Vedle nich jsme otiskli v minulých číslech i překlady článků nebo rozhovorů Noama Chomského, Murraye Bookchina, Janet Biehl, Judi Bari, Larryho Gambona, Colina Warda, Jeffa Steina, Mumii Abu Jamala, Anarchist Federation, redakčního kolektivu Abolishing Borders From Below, Johna Hollowaye, subcomandanta Marcose, Michela Chossudovského, Immanuela Wallersteina, Lorena Goldnera, Kena Knabba, Wayna Price, Chucka Morse, Mariny Sitrin, Volina, SchNews, Cindy Milstein, George Caffentzis, Karen Goaman, Mo Dodson, Do or Die, Carlose Fernandéze, Luciena Van Der Walta, Michaela Schmidta a dalších. Velkou část obsahu časopisu tvoří témata a aktivity tzv. „antiglobalizačního“ a protiválečného hnutí, přesněji řečeno jejich antiautoritářského křídla, stejně jako antifašismus.

Snažíme se ale věnovat se vedle „velkých“ politických témat i otázkám každodenního života a kultury. V minulosti jsme publikovali i jedno zvláštní číslo k summitu NATO v Praze anglicky. Snažíme se také reflektovat a zprostředkovávat historickou zkušenost českého anarchistického hnutí. To bylo na přelomu 19. a 20. století silně zakořeněno mezi inteligencí a mládeží i mezi radikálními horníky a účastnilo se antikapitalistických, antimilitaristických a antiklerikálních aktivit s vyprofilovanými protistátními a svobodně socialistickými či komunistickými názory. Postupně si ale schválilo změnu v anarchistickou „svéráznou politickou stranu“, identifikovalo se s levicovým nacionalismem a po 1. světové válce i s nově vzniklým československým státem. Čtyři bývalí (?) anarchisté se stali dokonce poslanci a jeden ministrem. Čeští anarchisté roku 1921 spoluzakládali československou komunistickou stranu, která se později (v letech 1948-1989) stala hlavní silou utlačovatelské diktatury. Nové anarchistické hnutí vzniklo z antiautoritářsky levicové, ekologistické, antimilitaristické a punkové opozice proti tomuto režimu na konci 80. let. Cílem časopisu je poskytnout širokou paletu alternativních informací čtenářům v České republice a na Slovensku a takto přispět k větší sebeorganizaci společnosti a solidaritě mezi lidmi a komunitami.