historie / teorie
Už i MF Dnes si toho všimla: ačkoli by ekonomická krize mohla otevřít prostor pro radikální kritiku stávajícího hospodářského systému, zdá se, že se alterglobalizační aliance sil kritiky a odporu příliš hlasitě neozývá. Hnutí mlčí právě v okamžiku oslabení svých dvou velkých protivníků, velmocenského postavení USA a ideologie neoliberalismu.
V noci z 8. na 9. června byla různá místa v Praze polepena samolepkami. Jedná se o zahájení kampaně proti soudobému antikomunismu. Soudobý antikomunismus má svůj začátek, který lze symbolicky datovat právě tvrzeními o tom, že je třeba vyloučit komunisty ze společnosti, „nemluvit s nimi“. Má svůj průběh a své výsledky. Jedním z nich je omezení svobody slova a sdružování zákazem Komunistického svazu mládeže, a to se zdůvodněním, s nímž by bylo možné zakázat nejen tuto problematickou skupinu, ale i jakoukoli podobu socialismu.
Sú dva spôsoby, ako sa dostať z kapitalizmu – revolúcia alebo smrť. Severoamerický subkultúrny kult „Crimethinc“ (CWC), ktorý mixuje anarchizmus s bohémskym životným štýlom detí, ktoré nechali školu, a nejasným anticivilizačným cítením, sa snaží tvrdiť, že kapitalizmus je niečo, z čoho môžete uniknúť tak, že dáte výpoveď, budete jesť z kontajnerov a robiť to, „čo vám prináša dobrý pocit“. CWC vydávajú knihy a časopisy, ktoré fetišizujú podvody, drobné krádeže a nepoužiteľné aktivistické/punkové subkultúrne aktivity ako napríklad Food Not Bombs, squatting atď.
Výraz crimethink (crime = zločin, think = myslet), který je do našeho jazyka překládán jako ideozločin, původně pochází z kultovní knížky 1984 George Orwella. Ideozločin bylo prapodivné označení pro ještě prapodivnější věci - v knize to znamenalo všechno to, co se dělo, ale dít se nesmělo. Šlo zejména o myšlenky a názory, které stály v opozici proti absolutistické doktríně státu. Nicméně se nejednalo pouze o pojmy neuchopitelné, ale také o činy. To celé se dá přenést do dnešní doby na vztah crimethink/CrimethInc., nebo tedy na vztah ideozločin/IdeozloČin (CrimethInc.CZ).
V různých městech světa proběhla 16. května 1998 Global street party jako protest proti globalizaci. V Praze svým bouřlivým průběhem toto „předvolební shromáždění mládeže“ zaskočilo policii a šokovalo média a politiky. O dnes už téměř historické události se v pondělí 12. května diskutovalo v pražském infocafé Krtkova kolona. Ale řeč nebyla jen o minulosti, ale i o tom, kam směřuje současné české anarchistické hnutí. Předkládáme Vám několik tezí o Global Street Party a jejích přínosech pro antiautoritářské hnutí, kterými byla zahájena diskuze.
"Svoboda je slovo, o kterém často přemýšlíme a jehož obsah chceme zakoušet co nejčastěji. Nejsme ale sami, kdo mluví o svobodě. Svoboda se stala klíčovým slovem snad všech ideologií. Dokonce i neonacisté, nostalgici po režimu, který svobodu dokonale popřel, si dnes někdy říkají „svobodní autonomní nacionalisté“. Svoboda se tak stala zaklínadlem a hrozí jí bezobsažnost a zneužívání," i to zaznělo v prvomájových projevech anarchistických skupin na prvního máje v Praze na Střeleckém ostrově a Festivalu proti rasismu. Nabízíme Vám celé jejich znění a možnost stažení ve formátu pdf.
Když se řekne první máj, většina lidí si představí povinné oslavy minulého režimu, tisícové zástupy nahnané vzdávat mu hold, bolševické tajemníky na tribunách a velké portréty zakladatelů „vědeckého komunismu“ nesené průvodem. Proč svátek, který vyvolává podobné asociace, slaví anarchisté? Právě na tuto otázku vám odpoví zpravodaj vydaný speciálně k 1. máji 2008 Československou anarchistickou federací.
K písaniu tejto úvahy ma rozhýbalo prečítanie článku Veganství a anarchizmus: stejný boj? z poslednej A-Kontry. Článok ukazuje jednu možnú (provokatívnu) líniu uvažovania na základe princípov anarchistickej etiky. Bez toho, že by som chcel spochybňovať existenciu etického rozmeru anarchizmu, alebo napádať argumenty obhajujúce vegánstvo ako také, nevyhnutné spájanie vegánstva a anarchizmu považujem z niekoľkých príčin za demagogické.
Veganství je pro mě jednou z organických součástí anarchismu, který se odráží v naší každodenní praxi. Řečeno anarchofeministickým slovníkem, součástí revoluce všedního dne. Tak, jako se anarchisté a anarchistky z principu nedopouštějí domácího násilí, z principu odmítají rasismus atd., měli by dle mého názoru absolutně odmítat i vykořisťování zvířat.