číslo 2/2006

16. prosince 2005 schválila Sněmovna reprezentantů Zákon o ochraně hranic, proti terorismu a kontrole ilegální imigrace s označením H.R. 4437. Ten by po konečném schválení Senátem rázem proměnil dvanáct milionů lidí bez dokumentů v USA na zločince, stejně tak jako kohokoli, kdo jim jakkoli pomůže. Kromě přehodnocení „nezákonného pobývání“ na trestný čin přitvrzuje i v dalších oblastech týkajících se imigrantů, umožňuje dlouhodobé zadržování, zabavování majetku atd.

Anti-flag jsou jednou z největších a nejznámějších aktivistických kapel na nezávislé scéně. To platilo minimálně donedávna, protože s posledním albem tato kapela přešla na velké korporativní vydavatelství (tzv. major label). Jejich melodický, zpěvný punkrock působí nakažlivě už přes deset let, stejně tak jako jejich chvílemi úderné, chvílemi k zamyšlení nutící texty.

Jedenácté číslo feministického zinu Bloody Mary se věnuje módě. Články se zaměřují na komercionalizaci subkulturních životních stylů, mezi které patří například punk. Část článků se zabývá tématem, se kterým jste se mohli setkat v A-kontra 3/05 věnované subkulturám.

V únoru vyšlo další číslo jediného antifašistického časopisu v ČR vydávaného AFA-FAS s názvem AKCE! Tématicky je tentokrát zaměřeno na Slovensko.

Pokud uvidíte tuhle knihu od Patrika Ouředníka, určitě si ji kupte. Není drahá a přečte ji rychle. A zjistíte v ní, jak anarchismus vidí jeden velmi zajímavý současný spisovatel. Kniha Příhodná chvíle, 1855 vypráví fiktivní příběh o osadě Fraternitas, kterou se rozhodli vybudovat evropští anarchisté v Brazílii.

Do kin nedávno uvedený snímek V jako Vendeta na sebe strhl pozornost nejen velkou reklamou, ale i „skandálem“, ve kterém se nezřídka objevovala slova jako „anarchie“ a kupodivu neznamenala chaos a násilí. Alan Moore, autor komixu, podle kterého byl film natočen, se totiž od ještě nedokončeného filmu distancoval, odmítl uvedení svého jména v titulcích a tím i honorář, který by mu příslušel jako autorovi námětu. A žádný filmový recenzent nemohl tento klep ve své recenzi vynechat, protože podobné zákulisní informace jsou vždy jejím kořením.

Tramping má v Čechách dlouholetou tradici a od dvacátých let jím prošly tisíce lidí. Nemělo by se zapomínat, že původní trampové měli ve svém „programu“ (kdyby nějaký program měli) mimo jiné děsit měšťáky, jak svým zjevem, tak svým zpěvem. Poněvadž se jednalo o alternativní způsob života, tak k tomu nutně patřilo vyhýbání se konvencím, což znamenalo, že pravý tramp např. nesměl mít stan a musel spát pod širákem, a to není pohodlné. Vím z vlastní zkušenosti, jak těžko se spí v lese v březnu, kde ještě místy leží sníh a na tvář vám fouká ledový vítr.

V poslední A-kontra se píše o skautingu, zmíněny jsou i Rychlé šípy a obojí je spojováno s kamarádstvím. Vzpomenu-li na své dětství a tedy na své kamarády a kamarády mých starších bratří, hned je mi jedno jasné: kluci jako Rychlé šípy by dostali hodně brzy do držky. Jsou to totiž přičinliví, podlézaví snaživci, tedy i užalovaní. A tak by nemohli být v partě, jejíž zábava občas hraničila s trestnou činností. Ale co to říkám – hraničila, krást zbraně je trestná činnost!